Historie Klánovic

Pan Václav Klán, původně písař u soudu ve Zbraslavi a později obchodník s nemovitostmi, zakoupil v roce 1874 od knížete Lichtensteina a od dvora v Jirnech pozemky o úhrnné ploše 103 ha. Výnosem c.k. místodržitelství v Praze z 22.3.1878 mu bylo povoleno, aby na nich založil novou osadu jménem Klánovice, která se měla skládat z 18 usedlostí. Pozemky pro jednotlivé usedlosti Klán rozprodal, nechal v obci postavit místní silnici a rybník. Osada Klánovice byla součástí obce Šestajovice. V roce 1883 byla na trati Praha – Kolín zřízena zastávka Jirny – Koloděje, v jejím okolí do konce století vznikla osada Kolodějské Zálesí, patřící k obci Koloděje.

Již během první světové války probíhala jednání mezi zástupci obou osad o jejich spojení. 27. 2. 1920 rozhodlo ministerstvo vnitra Československé republiky o sloučení osady Klánovice s osadou Kolodějské Zálesí v novou obec jménem Klánovice. Rovněž zastávka dráhy Jirny – Koloděje byla přejmenována na Klánovice. 15.3.1920 byl na plenární schůzi místní organizace národně demokratické zvolen první orgán obce – Obecní správní komise. Komise působila až do 31. srpna 1920, kdy bylo „po svorné dohodě dvou politických skupin – Národně demokratické a Sociálně demokratické – jmenováno obecní zastupitelstvo o 12 členech.“ Od roku 1974 jsou Klánovice součástí Prahy, původně jako část obvodu Praha 9, po posledním územně správním uspořádání jako samostatná městská část.

V roce 1911 byla v Klánovicích postavena kaple Matky Boží (dnešní kostel). Po první světové válce byl poblíž kaple vybudován pomník padlým vojínům. Za okupace v r. 1939 bylo německými úřady nařízeno pomník odstranit. Pomník v dnešní podobě byl na stejném místě slavnostně odhalen 28. října 1945

V červnu 1919 předložil architekt Rudolf Utěšil pozoruhodný návrh úpravy obce a lázní Klánovice. Na počátku 20. let skutečně areál Lázní s bazénem, kolonádou, penzionem a restaurací s tanečním parketem vystavěl a po celé meziválečné období byly Lázně chloubou obce. Po roce 1948 byl areál vyvlastněn, prošel „péčí“ několika majitelů a nakonec byl zcela zdevastovaný v roce 1988 srovnán se zemí.

28. října 1933 byl položen základní kámen nové školní budovy v Klánovicích a za rok – 28. října 1934 - byla škola slavnostně otevřena. Zakrátko dostala název Masarykova škola, příslušný nápis však musel být z budovy třikrát (v r. 1939, v letech padesátých a v r. 1969) demontován. Od září 1939 v budově sídlila i měšťanská škola. V době mobilizace v r. 1938 bylo ve škole po čtyři dny (23. – 26. září) přechodně umístěno Hlavní velitelství československé branné moci a zároveň i velitelství 1. armády.

Ve třicátých letech si Golf Club Praha zvolil Klánovice za nejvhodnější lokalitu pro golfové hřiště. Hřiště bylo vybudováno na pozemcích věnovaných knížetem Lichtensteinem, za finančního přispění mj. barona Ringhoffera a Jana Masaryka. Provoz na šesti jamkách byl zahájen v roce 1937. Po válce se začaly budovat další jamky, v roce 1950 bylo 15 jamek v plném provozu a zbývající tři před dokončením. Celé hřiště se mělo rozkládat na ploše 86 ha. Golf byl ale označen za „buržoazní sport“, Golf Club Praha byl toho roku zrušen a většina herních ploch byla rozorána a zalesněna.

Během posledních jedenácti let se Klánovice snaží navázat na slavné tradice z dob minulých. V obci probíhá výstavba vodovodu a kanalizace, následná obnova vozovek a pokládání chodníků ze zámkové dlažby, jednotlivými etapami rekonstrukce prošly obě školní budovy, budovy mateřské školy i Úřadu městské části, v klánovickém lese byla vybudována naučná stezka a označeny okruhy pro cyklisty. Obec podporuje provoz kulturního centra s kinem. Při plánování a regulování nové výstavby je kladen důraz na to, aby „bydlení v zeleni“, jež bylo uznávanou hodnotou života v Klánovicích v době po jejich založení, jí zůstalo i v příštím století.

Historie klánovické radnice

Po osamostatnění Klánovic sídlil první Obecní úřad v pronajatých místnostech v budově čp. 1 (dnes vedlejší budova základní školy). Od roku 1934 sídlily úřadovny v nové školní budově. Za první republiky se plánovala stavba Obecního domu, který se měl stát kulturním i administrativním centrem obce. Přestože záměr nebylo možno za války uskutečnit v původně zamýšleném rozsahu, byla v letech 1939 – 40 postavena na obecním pozemku k tomu účelu již dříve zakoupeném budova radnice (čp. 300). V této budově, která prošla v roce 2000 náročnou rekonstrukcí, sídlil postupně Obecní úřad, Místní národní výbor, Místní úřad a dnes Úřad městské části Praha - Klánovice.