...
Praha KLÁNOVICE

Založení lázní v Klánovicích

lázněláznělázněláznělázněláznělázněláznělázněláznělázněláznělázněláznělázněláznělázněláznělázně

lázněláznělázněláznělázně

 


Fotografie a texty jsou převzaté z knihy "Klánovice na starých pohlednicích a fotografiích" autorů Jindřicha Lukáše a Františka Fischera.


  • Klánovice přivedl k prvnímu opravdu velkému rozkvětu pan arch. Rudolf Utěšil, rodák libeňský. Roku 1910 vykoupil mnoho pozemků na straně severovýchodní před lesem od pana Václava Jilicha ze Šestajovic a jiných tamních rolníků.
  • Pozemky rozdělil na stavební bloky se širokými ulicemi, které byly upraveny, štětovány, pískovány a váleny parním válcem. Chodníky byly lemovány zelenými pásy (rabaty). Na nich byly vysázeny akáty. Parcelační bloky ohradil podezdívkou z pískovcových bílých cihel, plot byl rámový, dřevěný, bíle natřený.
  • Na bloku vedle kostelíčka (na východní straně) postavil roku 1913 velikou vilu v moderním slohu, s vlastním vodovodem a vlastním elektrickým osvětlením, domácím biografem a kuželníkem. Zahrada byla anglický park. To bylo sídlo pana Utěšila.
  • I. světová válka (1914-1918) zastavila další rozvoj staveb na objektech již připravených a oplocených. Až roku 1923 začíná pan architekt s dalšími stavbami.
  • V této době přemýšlel pan stavitel Utěšil, ředitel pražské stavební a betonářské společnosti, o tom, co bude dělat na penzi, a napadlo jej založit v Klánovicích lázně. Peněz měl dostatek, a tak projektoval a stavěl opravdu velkolepě. Voda z pramenu obsahovala podle rozboru pana doc. dr. Ernesta, asistenta při katedře prof. Stoklasy, údajně značné procento tehdy módní radioaktivity, celitosti a oxidu uhličitého. Léčivost vody byla reklamním trikem. Lázně se původně zamýšlely jako uzavřený objekt, určený pouze pro členy Autoklubu republiky Československé, jehož byl architekt Utěšil aktivním funkcionářem. Naprostá nerentabilnost na straně jedné a zájem občanů na druhé straně si vynutily zpřístupnění pro veřejnost.
  • Staví lázně rozsáhlých rozměrů s moderním sálem. Sál bez oken má neobvyklé řešení, okna jsou ve stropě. Sál byl největší nejen v Klánovicích, ale i v širém okolí. Kolem hlavního sálu jsou moderní menší sály s vkusným nábytkem, nejlepší je tzv. modrý salón.
  • Kolem stavby veliký park a v něm prostorný bazén na koupání a slunění, s dřevěnými kabinami vkusně vestavěnými do lázeňské budovy. V parku hudební pavilon pro reprodukovanou hudbu a lázeňský orchestr. Na straně východní přikoupil přiléhající vilu Jitřenku, strhl střechu a přizpůsobil k lázeňské budově jako celku. V celém objektu zavedl pan architekt ústřední parní topení. Pro čerpání vody do koupaliště v parku vybudoval větrný pohon na železné konstrukci. Protože voda z tohoto zařízení nestačila na tak velkou spotřebu, zřídil artéskou studnu 40 metrů hlubokou, která dodávala potřebné množství vody čerpadlem na elektrický pohon. Pramen ve studni byl tak silný, že tryskal vysoko nad hladinu vodní ve studni.
  • Dále pan Utěšil postavil velikou jízdárnu, ohradil plochu pro jízdu koňmi. Byl zde zaměstnán nějaký čas i učitel jízdy na koni, který naučil jezdit několik pánů a dam. Na severní straně postavil tenisová hřiště s vysokými drátěnými sítěmi do výšky 4 metrů. Hřiště opatřil elektrickým osvětlením a přistavěl pavilóny pro občerstvení.
  • Na dalším pozemku postavil centrální jednopatrovou budovu se sluneční lázní. Asi roku 1932 koupil pan Utěšil za 20 000 Kčs rybník sahající od stavení pana Stangla až k chodníku silnice.
  • Zde po zrušení a odvodnění rybníku postavil rohovou jednopatrovou budovu. V hlavní budově jsou byty. Pan Utěšil tento dům nazval „Bazar“. Nad ochozem na straně západní a severní ční na budově betonová převislá deska bez podpor, kryjící chodník. Lázně byly s přilehlými objekty největším objektem v Klánovicích.
  • V roce 1927 vypadají lázně asi následovně: celý areál se rozkládá mezi kostelíčkem a ulicí Šlechtitelskou. Po straně vede prašná cesta ke koupališti, po pravé straně pískovaná lázeňská kolonáda. V první, menší části, blíže k ulici Slavětínské, je Centrální budova, dodnes i s původním nápisem. Úzká cesta V Pátém odděluje druhé části, kde je dnes, dva roky po započetí prací, možné najít 30 metrový bazén, bílou dřevěnou budovu plovárny, restauraci s malým půlkruhovým tanečním parketem, uvnitř tři altány, ten největší pro hudebníky, dva domky pro správce, větrník a zděnou vilu, která tu stávala ještě před lázněmi. Za cestou ke koupališti, na úrovni lázní, je překážková dráha a na dnešním Přímském náměstí parkoviště vozů.
  • Lázně se staly známými a brzy si sem našla cestu jak pražská smetánka, tak místní občané a majitelé víkendových sídel.
  • V roce 1933 nastala v Klánovicích stavební konjunktura. Souviselo to hlavně s přílivem peněz bohatých obchodníků a továrníků.
  • V roce 1938 byla mobilizace (za které sídlil v Klánovicích generální štáb), mnichovská zrada a následná okupace. Obyvatelé Klánovic židovského původu buď své domy prodali, nebo jim byly vyvlastněny.
  • Za druhé republiky a na počátku okupace jezdila do Klánovic stále špička tehdejší pražské společnosti. Několikrát tu byl údajně prezident Hácha s generálem Eliášem, Anny Ondráková se zde seznámila s Maxem Šmelingem. Lázně fungovaly v plném provozu až do Heydrichiády. Až do roku 1945 byly lázně uzavřeny a jen restaurace zůstala v provozu. Po osvobození začaly na krátkou dobu opět fungovat, i když předválečné úrovně již nedosáhly. Únor 1948 zasadil smrtelnou ránu nejen klánovickým lázním, ale i tenisu, golfu a restauracím.
  • Celý komplex budov a objektů byl rozprodán. Lázně koupil pan Novák, jízdárnu koupil pan František Verner, mistr pokrývačský ze Žižkova, centrální budovu koupil pan Ing. Jaroslav Šilhavý ze Zlína, který v přízemí zřídil výrobu razítek, a rovněž v přízemí zřídila MUDr. Věra Šilhavá zubní ordinaci. Bazar koupila firma Selekta, potom jej vlastnil MNV, vilu u kostelíčka koupil pan Froněk, tenisová hřiště získali dva zaměstnanci, kteří si tam postavili rodinné domy. Tak zanikla sláva lázní.
  • Pan architekt Rudolf Utěšil umírá náhle po únoru 1948 ve stáří 70 let. Je pohřben v rodinné hrobce v Praze Libni.

 

Mapový portál

ZDE

Návštěvnost stránek

Návštěvnost:

ONLINE: 2
DNES: 368
TÝDEN: 2051
CELKEM: 971893

Praha-Klánovice je jednou z 57 městských částí hl.m. Prahy. Nachází se na východní hranici Prahy.
Původní "lesní obec" založil Václav Klán v roce 1878. 
(podrobnosti z historie Klánovic)

Žije zde cca 3500 obyvatel, kteří mohou využívat snadné spojení do centra Prahy vlakem, tak blízkost lesa.

Úřad městské části Praha-Klánovice
U Besedy 300
190 14 Praha-Klánovice

  • Telefon: 281 962 264, 281 960 216
  • E-mail: urad@praha-klanovice.cz
  • ID datové schránky: 2u4aks8
  • Úřední hodiny: 
    PO 8:00 - 12:00   14:00 - 18:00
    ST   8:00 - 12:00   14:00 - 18:00