Stromy, zlato Klánovic – díl II.

Jenže co sázet a jak se starat? Doba je zlá, sucho klepe na dveře každou chvíli, nebo zase prší v jednom kuse a vichřice cloumají stromy, až se tají dech. Žít v lese znamená žít se stromy. Tak nějak se vším všudy. Listí a jehličí v okapech je to nejmenší. 

 

O strom je třeba se taky starat. Dobře vybraný druh s dobrými kořeny a prostorem pro prokořenění je základ úspěchu. I stromy potřebují preventivní prohlídku, a když se na ně jednou za pět let přijde podívat arborista, budou v bezpečí ony, vy i vaše nemovitost. 

 

Stromy nepadají jen tak zbůhdarma, obvykle to má zcela pragmatický důvod. Když naštvaný dědeček ufiknul jedli terminál, budete vy tím, kdo ji jednou ráno najde na zcela novém autě. Třicet let je v životě stromu epizodka a skryté vady se násobí. Přitom platí, že čím lépe se staráte o strom v prvních třiceti letech, tím bezstarostnější jsou ty další dekády. Inu, výchova. Jen ta puberta je u stromů o fous delší.

 

Klánovice vznikly v borové doubravě. Zatímco sosny se v obci těší veliké oblibě a lze tu v zahradách vidět stovky mladých, duby tu nemají na růžích ustláno. Zřejmě žaludové figurky už mezi dětmi na podzim tolik nefrčí a nenosí s tátou na Vánoce do krmelce úrodu. Jiná doba. 

 

Žaludy padají na střechy, na auta, listí padá celou zimu. Ano, je to starost. Některé zahrady by ale přesto duby unesly, jsou dost velké a prostorné pro pěkný velký strom. Proč? Bory samotné jsou velmi zranitelné. Napadají je choroby, trápí je sucho a jsou náchylnější ke zlomům. Kombinace s dubem je tisíciletá, ověřená a funkční. Dub se přizpůsobí téměř všemu. Dobře reaguje na řez, změnu zastínění i na sucho. Klánovice mají duby letní i zimní, křemeláky i drnáky. S ohledem na sucha, která přijdou, bych sáhl i po ceru nebo šípáku. Můžete si vybrat. V dubech je budoucnost.

 

Sosny nebrat? Kdepak, sázejme i sosny, sázejme více druhů, protože smíšený les je nejodolnější. Dub a sosna jsou ovšem podpisem Klánovic, ty by měly dominovat. 

 

Ve starých vilových zahradách jsou krásné červené buky, tolik typické pro tehdejší tvorbu a tak vzácné ve svých vzrostlých exemplářích. Našli jsme jich dvacet čtyři. 

 

Pro místní ovocné zahrady, zakládané později, jsou zase typické ořešáky, kterých tu najdeme více než 350. Ty jsou podpisem změn ve společnosti, období samozásobitelství a ústupu způsobu života, tolik typického pro vily. Téměř všemi obdobími se prolíná množství konifer, které se v širokém sortimentu nachází po celých Klánovicích. Úspěšně pronikly i do zástavby v někdejších zahrádkářských koloniích. Vzrostlých konifer s fragmenty původního lesa tu je 6,5 hektaru, což spolu s 2,3 hektaru mladých konifer není špatné.

 

Ing. Ondřej Fous

Autor je zahradník. Pracoval a pracuje na četných krajinářských řešeních zahrad a parků, mimo jiné je spoluautorem revitalizace Čelakovského sadů a okolí Národního muzea 2018, která je jednou z prvních vlaštovek použití principů modrozelené infrastruktury v Praze. 

 

(Pokračování příště.)