Stromy, zlato Klánovic – díl III.

Vminulých dílech jsme mluvili o konceptu zahradního města, o stromu, který funguje jako klimatizace, o ceně a hodnotách stromů a lesa. Už víme, že podpisem Klánovic jsou borovice a dub, ale že v zahradách rostou i krásné buky, ovocné stromy a konifery.

Stromy z Ameriky i odjinud

Mezi nejstarší exotické dřeviny v Klánovicích patří jedlovce, kapitální douglasky a nemálo sošných jedlí kavkazské i kalifornské provenience. Americký vliv je tu hodně znát.

Velké přísušky v letech 2015 a 2018 nám ukázaly poměrně tvrdý výběr a dnes je jasné, že smrky ztepilé sem nemá smysl sázet. Většina z nich výrazně ztratila na vitalitě a bylo by vhodné zvážit jejich setrvání. S velkou pravděpodobností budou napadeny houbou nebo kůrovcem a pak už nebude důvod na nic čekat. Naproti tomu většina jedlí a douglasek si zde vede velmi dobře a jsou k sosnám dobrou volbou.

Postupně odchází většina vejmutovek a jejich příbuzenstva s pěti jehlicemi ve svazku, trpícího rzí. Druhým hostitelem je zejména černý rybíz, hojný na zahradách. Odolnější jsou pouze některé euroasijské druhy, americké obvykle podlehnou.

Také balkánské borovice černé a bělokoré bývají napadány houbovými chorobami a usychající koncové přírůstky větví jsou vidět i v Klánovicích. Obvykle jde o důsledek šoků, pak je nutné napadené části vystříhat a spálit. Následně dobře zalít a nastýlat kompost v tenké vrstvě pod korunou, to může strom zachránit.

Z čeledi cypřišovitých se jedná spíše o menší druhy a z nich mnohé také utrpěly suchem. Pro lesní charakter tak zeravy a cypřišky nemají valný význam a působí v Klánovicích spíše cizím dojmem. Výjimku tvoří snad vzrůstné zeravy řasnaté a cypřišky nutkajské, které tvoří i zde větší stromy a mají rozsáhlejší kořenový systém, který je umí lépe zásobit vodou. Opět se jedná o dřeviny pacifického severozápadu. Někdo tam měl asi tetičku, protože konifer západního pobřeží zde najdeme požehnaně.

Cedry v Klánovicích

Velkým překvapením pro nás bylo, když jsme v Klánovicích objevili čtyři desítky krásných vitálních cedrů, obvykle mladých exemplářů do třiceti let. Významná část z nich přežila již několik tvrdých zim, a lze je tedy považovat za dostatečně prověřené. U cedrů je právě jejich původ velmi důležitý. Jeden z našich nejstarších cedrů ostatně můžete vidět v nedaleké Uhříněvsi, v ulici K Netlukám. Vzrostlé cedry jsou k vidění také na Dobešce, na Balkáně, na Třebešíně, nebo mladší kus v Nerudově ulici. Právě semenáče těchto prověřených jedinců by byly k výsadbě v Klánovicích zdaleka nejvhodnější. U komerčně nabízených sivých cedrů atlaských se málokdy dozvíme, kde bylo osivo sebráno.

Převislé kultivary, například v Dendrologické zahradě v Průhonicích, byly v tuhých zimách těžce poškozeny, nebo úplně zmrzly. Z hlediska porostu nemají však pro Klánovice tyto převislé sorty žádný význam. V jedné zahradě jsme našli dokonce mladý cedr libanonský, který vypadal velmi slibně. Krásný projekt pro školní děti, ne? Vypěstovat cedry pro svou obec. Ať mají pěstitelské práce smysl a není to jen pruda.

Exotické konifery

Z opravdu exotických konifer najdete v Klánovicích dokonce už vcelku urostlou jedli španělskou, menší sekvojovec, metasekvoj, japonskou kryptomerii a velmi vzácný pajehličník. S ohledem na jeho velmi pomalý růst jde také o „urostlý“ exemplář.

Místním fenoménem okolí Šlechtitelské je pak kalifornská borovice Jeffreyiova. Jde o mimořádně krásný a poměrně vzácný strom s dlouhými nasivělými jehlicemi. Některé kusy jsou již plodné a mají krásné veliké šišky. Tento druh bývá zaměňován s běžnější borovicí těžkou. Ta má ovšem jehlice spíše zelené, šišky menší a habituelně v dospělosti není zdaleka tak krásně sošná.

Doplňková lípa a platan

Z listnatých stromů je tu samozřejmě oblíbená lípa. Bohužel lípa srdčitá místním podložím a přísušky vysloveně trpí. Na Slavětínské bude tak obtížné alej dlouhodobě udržet ve vitálním stavu. Lepší výsledky jsou s lípou velkolistou, která je zde také hojněji zastoupena a tvoří základ někdejší hlavové aleje K Rukavičkárně, která prošla velmi správně ošetřením.

Obecně lze do budoucna doporučit lípy jako doplňkové. Podobně by měly být chápány i platany, kterým se zde sice daří, nicméně zásadně mění charakter celé obce a s jejich použitím je nutné zacházet opatrně. Za úvahu by ovšem stálo rozšíření některých dubů, a to zejména cerových, jak již zmiňuji dříve. Jde o celou sekci dubů, jejichž hlavní zástupce, dub cer, se u nás vyskytuje na jižní Moravě. Bezpochyby by velmi dobře snášely místní podmínky. Také některé americké červené duby jako třeba dub šarlatový, marylandský či Buckelyův s krásným podzimním vybarvením by na zdejším písku prosperovaly. (Pokračování příště)

Ing. Ondřej Fous

Autor je zahradník. Pracoval a pracuje na četných krajinářských řešeních zahrad a parků, mimo jiné je spoluautorem revitalizace Čelakovského sadů a okolí Národního muzea 2018, která je jednou z prvních vlaštovek použití principů modrozelené infrastruktury v Praze. Ing. Fous je součástí týmu odborníků aktuálně zpracovávané Studie opatření pro zadržování a využití vody z dešťových srážek na území MČ
Praha-Klánovice firmou TIMAO, s.r.o.