Pražské lesy v Klánovicích

O čem se jednalo?

O činnosti Lesů hlavního města Prahy (dále LHMP) a okruzích možné spolupráce s Klánovicemi. Dále o principech udržitelného hospodaření v pražských lesích, o suchu a jeho následcích, o pokračující kůrovcové kalamitě. Také o množství konkrétních úkolů, úkonů a užitečných informací, ke kterým se budeme ve Zpravodaji postupně vracet. Dnes uvedeme jen několik základních postřehů.

Přirozená obnova

Lesníci z LHMP považují Klánovický les za mimořádnou lokalitu, která je významná pro rozsah lesní plochy a její celistvost, což umožňuje našemu lesu fungovat jako cenný biotop s vlastním mikroklimatem. Je proto důležité zachovat přirozenou obnovu lesa. Z toho důvodu jsou například z porostů odstraňovány nepůvodní dřeviny, zejména dub červený, akát a borovice černá. Každý z těchto druhů svým růstem nebo agresivním zmlazováním (dub červený) přirozené obnově brání.

Sucho a kůrovec

Neustále je nutné mít na paměti, že přirozené procesy v lese mají „dlouhé lhůty“. Například sucho nabíhalo několik desetiletí s kulminací v posledních několika letech. A stres z předchozího sucha bude dobíhat další 3 – 4 roky, a to bez ohledu na to, že letošní rok byl vláhově o něco příznivější. Stromy, oslabené tímto dlouhodobým stresem ze ztráty vláhy a vysokých teplot, více podléhají škůdcům. Nejvýrazněji se projevuje lýkožrout smrkový, obecně „kůrovec“, který ohrožuje především smrky, ale už i modříny a douglasky. Usychají také mladé borovice, a to proto, že hladina spodní vody klesla pod linii, kam dosáhnou jejich kořeny. Také se množí škůdci, kteří napadají sazenice a mladé stromky. Na to všechno a na další řetězec příčin a následků je nutné reagovat úpravou nové výsadby, její plochy a ostatních parametrů.

liniové stavby

Co se vody v krajině týká, víte například, že liniové stavby – třeba kanalizace, elektrické vedení a dopravní stavby – fungují v krajině jako drén, který odvádí vodu z rozsáhlého území? I to je jeden z důvodů, proč krajina, včetně lesů rychle vysychá a mění se. A velmi nákladná stavební opatření proti této škodlivé „melioraci“ pomáhají jen částečně. Další problém liniových staveb a především kolejí je ten, že je zvířata často využívají jako migrační trasu. To je případ i našich divočáků, se všemi negativními důsledky.

Cesty v lese

Lesní cesty a jejich stav jsou stále v centru zájmu v souvislosti s nárůstem počtu návštěvníků lesa. Cesty jsou ale především používány pro lesní práce a svoz dřeva. Aby nebyly příliš poškozovány, jsou plánované práce posouvány na zimní období, kdy je podklad umrzlý a nerozjezdí se. Pracovníci také na polovinu snižují náklad traktoru s návěsem, a tím i jednorázové zatížení cesty. Plánovaný pohyb těžké techniky dávají LHMP dopředu vědět na úřad, je tedy možné zkontrolovat, zda je po skončení prací cesta opravena. Vše se ale do puntíku naplánovat nedá, takže můžeme narazit i na rozježděné a blátivé cesty. Součástí prací je ale jejich úprava po skončení svážení.

A nové pěší cesty nebo cyklostezky?

Podrobněji byla projednána především spojka z Habrovské k nádraží. Způsob využití pro pěší a cyklisty by mohl navázat na plánované práce Pražské energetiky, která bude vytvářet průsek nad pokládkou kabelů.

LHMP ve Zpravodaji

Lesy hl. m. Prahy obhospodařují lesní porosty v majetku hlavního města v souladu se zásadami trvale udržitelného hospodaření, označenými mezinárodními certifikáty PEFC (Programme for the Endorsement of Forest Certification Schemes) a FSC (Forest Stewardship Council). Nedílnou součástí jejich práce je vzdělávání a programy pro veřejnost. Nejen proto se můžeme těšit, že články z LHMP se budou objevovat i v Klánovickém zpravodaji.

Zita Kazdová