...
Praha KLÁNOVICE

Rozhovor S Annou Beatou Háblovou o architektuře míst a nemíst

Rozhovor S Annou Beatou Háblovou o architektuře míst a nemíst 1

Anna Beata Háblová bydlí na rozhraní Klánovic a Šestajovic. Na své okolí a na svět se dívá neotřelým pohledem architektky a básnířky.

Uvažuje o proměnách měst, včetně jejich nevábných míst, průmyslových a obchodních čtvrtí, o městech v krajině a o krajině ve městě. Studovala u nás i v zahraničí a své zkušenosti přetavuje do originálních úvah a knih, v nichž vypráví (nejen) o architektuře. Jsem velmi ráda, že souhlasila s rozhovorem pro náš Zpravodaj.

 

Aničko, dětství jste prožila na okraji Hradčan, dospívání v Újezdě nad Lesy, procestovala jste lán světa a nyní s vlastní rodinou žijete v Šestajovicích. Kde jste nejvíc doma?

Nejvíc se do mě otiskly Hradčany a dlouhou dobu se mi po nich i stýskalo, ale čím jsem starší, tím víc oceňuji souznění města a přírody, což se Klánovicím obzvlášť daří. Byť jsem později vyrůstala v Újezdě, měla jsem v Klánovicích svoji osudovou kamarádku, takže jsem tady strávila opravdu hodně času.

 

Čím to je, že někde je nám dobře a některým místům se raději vyhneme? Je to subjektivní pocit, nebo je to fakt, který dokáže architekt popsat?

Je to otázka kvality veřejného prostoru. Ukážu to rovnou na příkladu Klánovic versus Újezda a Šestajovic. Klánovice mají velkorysé prvorepublikové uspořádání. Na jejich urbanismu je cítit myšlenka, silný koncept. Tím je hlavní třída, která není jen průjezdným korytem, ale promenádou oddělenou od silnice širokým pruhem trávy a vzrostlými stromy. V Klánovicích je vidět, že bylo počítáno s člověkem – chodcem.

Opakem je Újezd nad Lesy. Pro něj je příznačná pragmatičnost modernistického plánování. Tu symbolizuje sídliště Rohožník nelogicky umístěný na samý konec obce (nejhustší zástavba má být v centru, ne na okraji). Nebo ulice Starokolínská, podél které jít pěšky je skoro za trest. Šestajovice také dávají přednost pragmatičnosti před uživatelským komfortem a některé jejich části jsou rozparcelované tak nahodile, že o kvalitě veřejného prostoru nemůže být řeč.

 

Samozřejmě veřejný prostor může každý vnímat jinak podle toho, jestli jede autem, jde pěšky nebo si s dítětem hraje na pískovišti. Dobrý veřejný prostor se pozná tak, že funguje pro všechny, je vyváženým kompromisem všech zájmů a žádný z nich nepřevažuje nad druhým. Příkladem je okolí klánovické školy. Je tady symbióza poměrně husté dopravy, budov školy, dětského domova, zastávky MHD a dětského hřiště, které je ve stínu mohutných stromů. Je odtud dobrý výhled a přitom od všeho příjemný odstup. V okolí jsou dobré restaurace, kostel a les. Ulice jsou široké a stromy vysoké. Je to funkčně i prostorově vyvážené, zkrátka ideál veřejného prostoru.

 

A jak by to samé popsal básník?

V jedné ze svých sbírek mám báseň, která se jmenuje Nečitelný rukopis města. Je to milostný rozhovor člověka a města, přičemž člověk mluví lyrickou řečí básníka a město nevybíravým rýmem slamera. Jako ukázku ale vybírám báseň, kterou jsem napsala v Šestajovicích, když jsem byla s dcerou na mateřské:

 

Předměstí

Nic se tady léta nemění

Až když se keř po prudkém větru ohne

zaznamenáš něčí siluetu

jak ho narovnává

 

Říká se, že dobrá architektura musí mít nápad, proporce, soulad s okolím a musí stárnout do krásy. Souhlasíte s tím?

Souhlasím. A ještě bych k tomu dodala, že dobrá architektura musí mít na prvním místě svého uživatele.

 

Vaše poslední kniha Nemísta měst vypráví o opomíjených, pomíjivých a míjených místech města. Můžete nám „nemísta“
víc přiblížit?

V této knize zkoumám město z úhlů, které nejsou na první pohled lákavé ani hezké – z perspektivy zarostlých břehů, zchátralých továren, skládek odpadu, prázdných míst, dálničních sjezdů nebo virtuality.

Některá nemísta vznikají nekoncepční výstavbou, jiná jen tím, že chybí důvod, aby se v nich člověk zastavil. Některá nás dráždí a odrazují, v jiných nacházíme únik před předvídatelností veřejného prostoru. Zajímá mě, zdali jsou nemísta součástí přirozeného vývoje měst a v éře toků a sítí nějakou nutností, nebo jsou důsledkem našeho selhání a bezradnosti. Kniha je zároveň žánrovým experimentem – odborné texty kombinuji s povídkami, které mají čtenáře vtáhnout i emocemi.

 

Kdybychom se měli vydat do nemíst v našem okolí, kam bychom zašli?

Měla-li bych vybrat z těch poetičtějších nemíst, bylo by to území mezi Černým Mostem a Dolními Počernicemi. Vedle suchých poldrů Čihadla se tam nachází kopec zarostlý náletovými dřevinami, houštím a obřími sloupy elektrického vedení. A na jeho vrchu se jako nečekané překvapení nachází rozhledna Doubravka. O trochu blíž k centru Prahy by to bylo Nákladové nádraží Žižkov, které už se ale chystá na velkou přestavbu.

 

A kdybyste měla naopak navrhnout vycházku po tom nejzajímavějším, co máme pod nosem, kam byste nás zavedla?

Procházka kolem Labe u Lázní Toušeň, cesta z Koloděj ke kostelu sv. Markéty nebo lom v Dubči.

 

Co obecně považujete za největší výzvu současné architektury a co za nejdůležitější výzvu pro Klánovice?

Největší výzvou Klánovic je, jak spojit celoměstské záměry a vize s těmi lokálními. Příklad: město potřebuje na svém okraji P+R, aby omezilo automobilovou dopravu směřující k jeho středu. Je ale tím nejlepším řešením parkovací dům u nádraží? Nebo: město potřebuje co nejhustší systém propojení a cest. Je ale tou nejlepší cestou Klánovická spojka? Jak skloubit lokální a celoměstské (potažmo globální) potřeby je jednou z největších výzev dnešní doby.

 

Za rozhovor děkuje a na cestu do míst i nemíst se těší
Zita Kazdová

 

Datum vložení: 1. 12. 2021 10:22
Datum poslední aktualizace: 6. 12. 2021 10:24
Autor: Ing. Alena Kolovrátková

Kalendář akcí

Po Út St Čt So Ne
25 26 27 28 29 30 1
2 3 4 5 6 7 8
9 10 11 12 13 14 15
16 17 18 19 20 21 22
23 24 25 26 27 28 29
30 31 1 2 3 4 5

Mapový portál

ZDE

Návštěvnost stránek

Návštěvnost:

ONLINE:4
DNES:612
TÝDEN:612
CELKEM:1698761

Praha-Klánovice je jednou z 57 městských částí hl.m. Prahy. Nachází se na východní hranici Prahy. Původní "lesní obec" založil Václav Klán v roce 1878. (podrobnosti z historie Klánovic)

Úřad městské části Praha-Klánovice
U Besedy 300/8
190 14 Praha-Klánovice

  • Telefon: 281 962 264, 281 960 216
  • E-mail: urad@praha-klanovice.cz
  • ID datové schránky: 2u4aks8
  • IČO: 00240281
  • Úřední hodiny: 
    PO 8:00 - 12:00   14:00 - 18:00
    ST  8:00 - 12:00   14:00 - 18:00

Webarchivováno Národní knihovnou ČR

© 2013–2021 MČ Praha-Klánovice  Licence Creative Commons ipv6 ready
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte původ-Neužívejte komerčně 4.0 Mezinárodní License.