Lesní koutek

O houbách a jejich soužití se stromy jsme psali v listopadu 2021 v článku Houby, které moří stromy. Představili jsme schopnost hub likvidovat zbytky odumřelého dřeva a zapojovat se do koloběhu lesa.

Houba je ale obdivuhodný, dosud ne zcela probádaný, mnohotvárný organismus. Víte například, že houby tvoří lesní informační síť?

Jak funguje lesní síť

Když chce nějaký strom něco důležitého sdělit jinému stromu, začne svými kořeny vypouštět tekutinu. Konce kořenů jsou obalené měkkým tkanivem houby, který vypadá jako vata. Tady houba přijímá od stromu zprávu a vede ji jemnými bílými vlákny dál. Vlákna prorůstají veškerou lesní půdu. Stromy tak mohou vzájemně komunikovat. Příkladem je třeba zpráva o napadení hmyzem, na které tak zdravé stromy mohou připravit svůj obranný aparát.

Platí se cukrem

Stejně jako náš internet není zadarmo, ani lesní internet nefunguje sám od sebe. Platidlem za informace mezi stromy je výživa, pro zjednodušení ji můžeme nazvat cukrem. Stromy potřebují cukr aby rostly, vytvářely dřevo, listy, kůru. A dokonalým koloběhem si v listech cukr vytvářejí. Za lesní internet houby požadují od stromů až třetinu jejich produkce cukru.

Vzájemná pomoc

Z cukru od stromů houby vytvářejí plodnice – to jsou ty hříbky, lišky a jiné houby, které na podzim sbíráme a které jsou především potravou pro lesní živočichy. Zároveň stejná houbová vlákna, která slouží jako lesní internet, přepravují i cukr, když jej pošle jeden strom na pomoc druhému. Takto si pomáhají stromy stejného druhu. Houby ale tajně   „podstrkují“ cukr i jiným druhům stromů. Zajišťují si tak přežití, pokud by jeden druh stromů vymřel.

Podle knihy Petera Wohllebena Slyšíš, jak mluví stromy? S laskavým svolením nakladatelství kazda. Shoda jména nakladatelství se jménem šéfredaktorky Klánovického zpravodaje je čistě náhodná.