Na území Klánovic a v jejich okolí je řada archeologických nalezišť, které dokládají existenci lidských příbytků v hlubokém středověku. Přestože byly opuštěny před mnoha staletími, dodnes se zachovaly zbytky obvodového zdiva staveb, studny, hráze rybníků a další důkazy lidské činnosti. Nejznámější je osada Hol (dříve také nazývaný Žák), dále Lhota nad Úvalem (v jiných pramenech Vidrholec) a Slavětice.
V první polovině 20. století byly nejznámějším místem Klánovic lázně poblíž dnešní ulice U Riviery. Vznikly z iniciativy realitního podnikatele a architekta Rudolfa Utěšila a byly v provozu od roku 1926 do 50. let 20. století.
Lázně byly společenským centrem pro pražskou vyšší společnost. Lázně byly oblíbeným místem srazů členů prvorepublikového Autoklubu Republiky Československé. Jedním z důvodů byl fakt, že Utěšil byl dlouholetým předsedou tohoto klubu.
V areálu se rozprostíral park s vodotrysky, skluzavkou, vodním kolem, skákacími můstky a lehátky. V hlavní budově bylo možno navštívit zrcadlový sál s pódiem, francouzskou jídelnu, dvě restaurace a kuželník. V nedalekém okolí lázní byly garáže, ordinace lékařů a řada dalších služeb pro hosty. Výjimečným prvkem lázní byl taneční sál, jehož parket se během tance mohl proměnit v brouzdaliště.
Hlavním lákadlem lázní byla kombinace zdravého lesního vzduchu s léčivou „radioaktivní“ vodou z hlubinných vrtů. Voda byla čerpána pomocí větrné energie.
Po roce 1945 Rudolf Utěšil lázně prodal. Plný provoz lázní trval do roku 1948. V roce 1952 byl komplex tehdejšímu majiteli Novákovi vyvlastněn a on sám byl zatčen. Poté začal areál pustnout, lázeňské budovy byly přebudovány na byty a pro veřejnost sloužilo pouze kino, které bylo zrušeno v roce 1966. Lázeňské prameny byly využity pro zásobování vodovodu bytového družstva a pro napájení veřejného koupaliště.
Hlavní budova lázní byla zbourána v roce 1988 a uvolněný prostor byl využit k zástavbě rodinnými domy.
V okolí lázní se dodnes uchovalo několik připomínek na nejslavnější klánovické období – mj. honosné vily, centrální budova nebo kostelíček nanebevzetí Panny Marie.
Golf Club Klánovice byl založen v roce 1926. Jeho historie je spojena s pražskými částmi Motol a Klánovice. Ve 20. a 30. letech minulého století GCP působil na motolském hřišti, nicméně kvůli plánům na zástavbu původního hřiště došlo k přesunu do Klánovic. Na konci 30. let začala výstavba nového 18 jamkového areálu, prvních 5 jamek bylo zprovozněno těsně před mnichovskou dohodou v srpnu 1938.
V období československé druhé republiky a Protektorátu Čechy a Morava došlo k dočasné prosperitě klánovického hřiště. Již po atentátu na Reinharda Heydricha však bylo částečně zabráno okupanty, na jaře 1944 bylo možno hrát jen na šesti jamkách a na podzim stejného roku bylo hřiště uzavřeno zcela.
Poválečné plány na dostavbu hřiště ukončil komunistický převrat v roce 1948. V tomto roce byl GCP donucen ke sloučení s Českým golfovým klubem, později se Závodním Sokolem závodu Jana Švermy z Jinonic. V roce 1950 byl golf zakázán a mezi roky 1953 a 1960 byly greeny rozorány a zalesněny.
Pokus o obnovu golfového areálu po roce 1989 narazil jak na limity ochrany přírody, tak na odpor místních obyvatel. Někdejší golfovou historii tak připomíná jen uzavřený objekt klubovny.
Texty vychází z článku Klánovické lázně a Golf Club Praha na české Wikipedii.