Pomocnou ruku najdeš na svém rameni

Jako dárek pod pomyslný vánoční stromeček jsme pro vás připravili rozhovor s člověkem, od kterého Klánovice dostávají dárky už téměř třicet let. 

Jsou lidé, s nimiž by ani celý Zpravodaj nestačil na všechny otázky a odpovědi. To je případ i Dr. Ing. Michala Voráčka, zakladatele československého a českého mediálního trhu, top manažera a podnikatele. Proto jsme si pro rozhovor vybrali jen úzký výsek jeho bohatého života. A bavili jsme se o Klánovicích a o veřejně prospěšné a dobročinné pomoci.

Michal Voráček a Klánovice – jaký je to vztah? Kdy začal a jak pokračuje?
M. H.: Je to vztah celoživotní. Klánovice jsem poznal již ve svých čtyřech letech, kdy si rodiče koupili malou chatu se zahradou v Klánovicích. Každý týden jsme jezdili vlakem z centra města do Klánovic a procházeli od zastávky Klánovickým lesem až k chatě. V Klánovicích jsem trávil dětství a zejména v létě hodně času. Projezdil jsem les křížem krážem na kole, zažil všechny údržbářské a zahradní práce, z nichž nejhorší bylo česání rybízu, a zamiloval si Klánovický les. Jak si vzpomínám, příroda byla tehdy v mém dětství úplně jiná než dnes, například v Klánovicích byly opravdu mraky motýlů, dalšího hmyzu, nádherní ptáci a brouci všeho druhu a hodně lesní zvěře. Na počátku devadesátých let jsem zakoupil starší nemovitost v centru Klánovic a zrekonstruoval ji na rodinný dům.

Vaše jméno je spojené s Nadací pro obnovu a rozvoj. Jaký je smysl a činnost Vaší nadace?
M. H.: Nadace pro obnovu a rozvoj se zaměřuje zejména na handicapované děti a pomoc organizacím či lidem v obtížných situacích. Je financována výhradně z mých osobních prostředků. Své místo mají v činnosti Nadace také Klánovice, a to již po dobu téměř třiceti let. Nadace se snaží pomáhat tam, kde je jiná pomoc velmi obtížná, anebo pomalá. 

Záběr Vaší charitativní činnosti je tedy široký. I Klánovice Vám za téměř 30 let vděčí za podporu nejrůznějších projektů. Přesto zůstáváte spíše v pozadí. Proč?
M. H.: Myslím si, že pokud člověk může, má vždy myslet i na druhé a pomoci tam, kde je potřeba. Ne však s cílem se medializovat. Pokud se mi podaří vydělat peníze, vkládám je do Nadace a umím něco podpořit. Mnohem důležitější jsou však lidé, kteří ve svém volném čase a často za obtížných podmínek celou věc zabezpečují a o vše se postarají. Myslím, že těm je potřeba děkovat především.

Prolomíte své inkognito a přiblížíte nám alespoň některé klánovické projekty, ve kterých jste se angažoval nebo které jste podpořil?
M. H.: Projektů bylo opravdu hodně. Na začátku devadesátých let, to znamená před třiceti lety, v Klánovicích nebyla téměř žádná infrastruktura. Nerad, ale v tomto ohledu se již pomalu řadím k pamětníkům. V roce 1993 například Nadace vybudovala park před školou v Klánovicích, vybavila základní školu v Klánovicích prvními počítači, financovala telefonní záznamníky pro ošetřovatelskou službu, vzduchové filtry pro mateřskou školu. Tedy to nejnutnější. Pamatuji si také, že jsme vybavovali celou obec prvními lavičkami a odpadkovými koši, upravovali jsme dětská hřiště a sázeli zeleň. Nadace dlouhodobě podporovala a podporuje Dětský domov Klánovice, byť podmínky dětského domova a zabezpečení dětí se v posledních letech hodně změnily. Nadace v dětském domově vybavila fitcentrum, rovněž výpočetní techniku, řadu let financovala zimní lyžařské tábory pro děti a podobně. Nadace kompletně vybavila také Místní knihovnu Klánovice, včetně počítačů a knih. Téměř permanentně podporujeme klánovický dětský sbor Claireton Chorale a dlouhá léta i seniory a další. Samostatnou kapitolou je budování cyklistických či turistických stezek a desítky projektů a příspěvků.

Vaší láskou je Klánovický les. 
Jaká je „Vaše stopa“ v našem lese?
M. H.: Tak to je asi vybudování a údržba Naučné stezky Klánovickým lesem ve spolupráci s oddílem Stopa Českého svazu ochránců přírody. V tomto směru patří poděkování především manželům Macháčovým za jejich obrovskou práci a výchovu několika generací klánovických dětí. Na stezku dostávám řadu ohlasů a poděkování vždy směřuji v jejich prospěch. V Klánovickém lese se podařilo s přispěním mé nadace vybudovat i cyklistické stezky, ke kterým jsme vydávali brožurky a mapy. Počátky spadají do doby, kdy vlastně neexistovaly žádné další neziskové organizace či fondy, které by mohly takové oblasti financovat.

Máte v Klánovicích aktuálně nějaké plány, něco, čemu věnujete svůj zájem nebo podporu?
M. H.: V současné době připravujeme ve spolupráci právě s oddílem Stopa Českého svazu ochránců přírody, s místním úřadem a s Lesy České republiky větší dětské lesní hřiště. Vše je v přípravné fázi a věřím, že zejména klánovické děti s rodiči a prarodiči tento projekt ocení. Se starostkou městské části se snažíme, aby vše proběhlo co možná nejrychleji. Bavím se s ní také o nějaké symbolické podpoře seniorů v Klánovicích.

Přiblížíte nám na závěr svou životní filosofii nebo motto, které Vás inspiruje a provází?
M. H.: Jsem vytížený konzervativní člověk. Některá svá motta či slogany nebudu raději říkat. V každém případě se řídím tím, že „řešení vždy existuje“ a „jedinou pomocnou ruku najdeš na svém pravém rameni“. Myslím si, že všechno je o pracovitosti a milionech maličkostí, které je potřeba každodenně zvládat. Teprve za dlouhou dobu se může člověk za něčím ohlédnout. Takovým vzorem je například spolupráce s oddílem Stopa či rovněž pětadvacetiletá tradice zájezdů dětí z Kamenice nad Lipou do Prahy, kterou taktéž Nadace financuje.

Za Zpravodaj se ptala a za rozhovor děkuje Zita Kazdová