Stromy, zlato Klánovic – díl IV.

Myslím, že slovo „kácet“ zde bude ještě mnohokráte skloňováno. Užili jste si ho s golfem, na alejích i v zahradách. Můžeme udělat ovšem mnohé, abychom káceli pouze s rozumem a tam, kde je to na místě.

V minulých dílech jsme mluvili o konceptu zahradního města, o stromu, který funguje jako klimatizace, o ceně a hodnotách stromů a lesa. Zjistili jsme, že borovice a dub jsou podpisem Klánovic, ale že v zahradách jsou krásné i buky, ovocné stromy a konifery. Objevili jsme silný americký vliv v klánovických zahradách a zamysleli se nad cedry, lipami, platany a exotickými konifery. Dnes náš seriál zakončujeme čtvrtým dílem.

Ochrana stromů je povinností stavebníka

Zdaleka nejhorší, co jsem v Klánovicích viděl, je chování ke stromům na stavbách. Výkopy bezprostředně u kmene, pojezdy kořenového talíře, poškození kmenů, zhutnění, skladování materiálu a kontaminace stavebními materiály cementové povahy v prokořenitelném prostoru. To všechno jsou faktory dlouhodobě neslučitelné s přežitím stromu, které způsobují fatální poškození. Stojí za ním i různé skryté vady způsobující později nekontrolované pády stromů a škody na majetku. Tímto jednáním mohou být poškozeni sami majitelé, sousedé a také kolemjdoucí. Na prvním místě jde ovšem o společenskou škodu, která byla způsobena ať už úmyslně, nebo nedbalostí. Ochrana stromů, porostů a vegetačních ploch je povinností stavebníka a určuje ji ČSN 83 9061. Věřím, že na prvním místě je často neznalost, jindy ignorance. Ať tak, či tak, jejím nedodržením se stavebík vystavuje možnému postihu a je třeba v této věci kontaktovat Českou inspekci životního prostředí. Zejména v případě, že odbor životního prostředí nepovolil kácení a strom bude při stavbě poškozen například v oblasti kořenového talíře, je úmysl nesporný. Statická stabilita stromu projde tahovou zkouškou, která je velmi účinným nástrojem a důkazem ve správním řízení, případně u soudu.

Zavrženíhodné poškozování stromů

Co se týče úmyslného poškozování dřevin prostřednictvím navrtávání nebo zalévání tím či oním, tyto praktiky jsou obecně zavrženíhodné a obvykle snadno průkazné prostřednictvím znaleckého posudku, včetně rozboru dřeva a míry poškození jednotlivých tkání. S ohledem na ztrátu hodnoty vlastní nemovitosti jde pak o jednání mimořádně krátkozraké. Vhodnější je pozemek prodat někomu, kdo má stromy rád, a pořídit si výhodně výheň kdesi na poli.

Důležitost růstu v zápoji

Za zmínku ještě stojí ztráta porostní stability, kdy lesní charakter pozemku funguje v korunovém zápoji a při kácení významné části porostu a proředěním v krátkém časovém úseku dojde k destabilizaci kmenoviny i kořenového prostoru. To může vyústit opět v nekontrolované zlomy a vývraty. Takže opět: soustavná péče a postupné kroky.

Kácení jako mravní otázka

Podle zákona č.114/1992 Sb. rsp. vyhlášky č.189/2013 Sb. musíte mít ke kácení stromu závažné důvody, které jsou dané ze zákona. Jinak strom nepokácíte. V Klánovicích jde samozřejmě především o otázku mravní. Samozřejmě nelze kácení šmahem odsuzovat, ale je nutné zajistit jeho kvalifikované posouzení. Dobře promyšlené kácení může napomáhat korunovému zápoji a stabilizaci bezpečných dlouhověkých stromů.

Ovšem například plošným vykácením svého pozemku v Klánovicích snižujete jeho hodnotu nejen sobě, ale i ostatním v lokalitě. Sázením a udržováním vzrostlých stromů naopak zvyšujete hodnotu sobě i celé obci. Výkřiky typu „na svém pozemku si můžu dělat, co chci“ patří těm, kdo rádi prodělávají a hazardují se svým majetkem. Vědomí celku je daleko složitější výzva.

Tři generace na zahradě

Kácet se prostě občas musí. Dobrý hospodář má na zahradě tři generace. Staré stromy po dědovi v korunovém zápoji, stromy středního patra sázené jeho otcem, které dorůstají korunové úrovně, a mladé ujmuté stromy, které sázel on. Pokud z dvaceti stromů děda za svůj život bude nucen kácet tři a šest jich vysadí a ujme, všechno je v pořádku.

V Klánovicích roste do krásy tisíce mladých stromů mnoha druhů. Všechny jsou základem střídání generací a povahou „lesa“, který si obec dala do svého znaku.

Stromy, to jsou Klánovice

Klánovice jsou les a jsou lesem obklopeny. Nejspíš to tak i zůstane, protože pokud ne, pak nebudou tím, čím jsou. Každý, kdo se sem přistěhuje a chce stavět, by tak nejspíš měl dostat příručku „Stromy, to jsou Klánovice“, aby měl alespoň příležitost pochopit, s čím zachází a s čím schází. Můžeme mávat zákony a snažit se vymáhat kdeco, pokud ovšem nebude dobrým mravem, že kdo kácí, sází, nezmůžeme mnoho. Několik alejí lip, třešní a jeřabin na obecních ulicích les nikdy neudělá. Obec jsou především lidé, kteří v ní bydlí. V Klánovicích to platí dvojnásob.

Ing. Ondřej Fous

Autor je zahradník. Pracoval a pracuje na četných krajinářských řešeních zahrad a parků, mimo jiné je spoluautorem revitalizace Čelakovského sadů a okolí Národního muzea 2018, která je jednou z prvních vlaštovek použití principů modrozelené infrastruktury v Praze. Ing. Fous je součástí týmu odborníků aktuálně zpracovávané Studie opatření pro zadržování a využití vody z dešťových srážek na území MČ Praha-Klánovice firmou TIMAO, s.r.o.