Stromy, zlato Klánovic – díl I.

Les je složený ze stromů, to ví každé malé dítě, a právě strom není v Klánovicích ničím jiným než velmi dobrou investicí zhodnocující vaši nemovitost. 
Proč právě zde a ne jinde, si povíme na následujících řádcích.

Koncept zahradního města
Za autora konceptu zahradního města považujeme dnes britského gentlemana jménem Ebenezer Howard. Jeho slavné zahradní město Welwyn slaví právě sto let. Klánovice tedy předběhly dobu se zdravým životním prostředím pro městského člověka a vilová osada vznikla o dekády dříve, než se svět rozkoukal. Klánovice nebyly zdaleka samy a vilové osídlení v Dobřichovicích, Jevanech i několika dalších osadách v okolí Prahy patří mezi dobré adresy po generace. Nejčistší vzduch v Praze mají Klánovice. Proč? Protože Ebenezer měl pravdu.

Strom jako klimatizace
Proč je vilová čtvrť v lese tak dobře ceněna? Protože se v ní dobře žije. Vysoká vzdušná vlhkost a velmi nízká prašnost spolu s přijatelnou teplotou jsou devizou, kterou ve městě nenajdete. Vzrostlý košatý strom denně odpaří stovky litrů vody a ochladí své okolí o 4-6 stupňů. Jeho porost je pak nejúčinnější klimatizací vůbec. Snímky termokamer hovoří jasně. Zatímco asfaltka na slunci má 50 stupňů, lesní cesta má 20. Kdyby si někdo dal tu práci, zjistil by, že obyvatelé Klánovic jsou zdravější, netrpí zejména dýchacími a kardiovaskulárními chorobami, a měli by mít tudíž jistě levnější pojistné. Jednou k tomu dojdeme.

Jakou cena má borovice
Vzrostlá borovice sosna se bude podle tabulky Agentury ochrany přírody a krajiny v Klánovicích pohybovat v hodnotě 120-170 tisíc korun. To je toho, řeknete si. Mám jich na zahradě celý tucet. Kolem jich je spousta. Dobře, budiž. Každá jedna z nich ale dělá les. A strom, jehož cenu si z internetové kalkulačky může spočítat každý, roste kdekoliv. 

Skutečnost, že sosna roste v Klánovicích, je velice důležitá. Všimli jste si někdy, že hotelový pokoj s výhledem do parku je dražší minimálně o stovky na noc? Developeři naceňují své domy a byty s výhledem do parků a zahrad o stovky tisíc výše než pohledy do ulice a na parkoviště. Žít v lese má svou cenu. Hodnotu zde představuje skutečnost, že tucet borovic je nejen u vás na zahradě, ale i na všech parcelách okolo vás.

Není to ale poslední faktor, který borovici přidává na hodnotě. Nějakou dobu totiž trvá, než strom vyroste a začne plnit svou funkci. Třicet, čtyřicet let není z pohledu člověka málo. Překvapivě tak má strom vedle v lese výrazně jinou hodnotu než strom v zahradě. Uvedu jeden zajímavý příklad. Předloni v centru města zničil bagrista stavební firmy kořenový talíř čtyřicetiletého jerlínu a ten musel být vykácen. Hlavnímu městu tím vznikla škoda a znalec použil k výpočtu s ohledem na lokalitu centra města dvě metody. Podle výše zmíněné tabulky AOPK vznikla škoda pouhých 58 tisíc korun. Druhý výpočet byl ovšem proveden tzv. nákladovou metodou, tedy odvozen od toho, jaké prostředky bude muset hlavní město vynaložit, aby v témže místě mělo tentýž strom. Tudíž náklady na výpěstek, výsadbu a veškerou péči v daném místě. Částka zněla 234 tisíc korun a byla doložena položkovým rozpočtem. Tedy čtyřnásobek. Podobný způsob by bylo možno uplatnit kdekoliv v Klánovicích. Znalec by vzal v potaz biologickou hodnotu dle AOPK, nákladovou metodu a hodnotu stromu v kontextu místa. Myslím, že čtyřnásobky ochranářské kalkulačky by byly častým a logickým výsledkem.

Les má hodnotu jako celek
Není to tak dávno, kdy starosta jedné městské části uvedl, že proinvestoval do veřejného prostoru 200 milionů a zvýšil hodnotu nemovitostí v obci o dvě miliardy. Tomu se říká táhnout za jeden provaz. Ti, co žijí v lese, pak ani jinou možnost nemají. 

Les je hodnotou jako celek. Stačí se podívat do bezprostředního sousedství Klánovic. Ty je obklopeny lesem, který má své obmýtí dané lesním hospodářským plánem. Ve chvíli, kdy jeho část vykácí, změní se dramaticky podmínky k životu všem v okolí minimálně na dvacet let. Mnozí z vás to zažili. Les, který tvoří klánovické zahrady, je v tomto hodnotou stálou. Tedy alespoň do chvíle, kdy ho za hodnotu považuje významná většina z vás.

Máte auto? To pro nás taky představuje hodnotu. Strom sice není mobilní, ale jisté srovnání se nabízí. Většina stromů je dražší než auta, která pod nimi parkují. Máte opravdu drahé auto? To je dobře, v Klánovicích jsou taky velmi drahé stromy.

Jak (ne)přijít o peníze
Nejrychlejší způsob, jak v Klánovicích přijít o peníze, je nabourat autem do stromu. Trochu pomalejší, ale o poznání blbější, je pokácet si stromy za tři miliony na parcele a koupit si klimatizaci, za kterou budu platit každý měsíc elektrárně. Stále víc a víc. Zdaleka nejlepší investicí je naopak strom vysadit nebo dokonce zachránit nějaký pěkný místní semenáč. Sošná dvacetiletá sosna zde už má hodnotu toho ojetého auta, které jste mezitím dali do šrotu. Ona bude stále krásnější, auto musíte koupit nové a bude na hodnotě jen ztrácet.

Ing. Ondřej Fous

Autor je zahradník. Pracoval a pracuje na četných krajinářských řešeních zahrad a parků, mimo jiné je spoluautorem revitalizace Čelakovského sadů a okolí Národního muzea 2018, která je jednou z prvních vlaštovek použití principů modrozelené infrastruktury v Praze. Ing. Fous je součástí týmu odborníků aktuálně zpracovávané Studie opatření pro zadržování a využití vody z dešťových srážek na území MČ Praha-Klánovice firmou TIMAO, s.r.o.
(Pokračování příště.)