Ukrajinská malotřídka v Klánovicích

„Jmenuji se Daryna (Anna Maria, Anna Marcella, Nadiia, Andrij, Tymofij…) a přijel/a jsem s rodiči, protože v naší zemi začala válka.“ Hlásky ukrajinských dětí zaznívají ve speciálním Klánovickém podcastu z 11. března a bez velkých slov nám sdělují realitu, která se dosud mnohým zdála být pouhou fantasií z katastrofických filmů. Ruský prezident Putin po dlouhém plánování, přípravách a dílčích krocích, které demokratický svět příliš dlouho toleroval, přepadl sousední stát a rozpoutal válku.

Válka na našem prahu

Klánovický zpravodaj nemá ambici suplovat zpravodajství a komentáře, které celodenně velmi dobře poskytují česká veřejnoprávní média a seriosní tisk. Ale ukrajinská válka přišla až k našemu prahu. V době přípravy Zpravodaje uprchly z Ukrajiny již více než 3,5 milionu lidí, především žen, dětí a seniorů, jejichž manželé, otcové a synové statečně brání svoji zem. Do České republiky jich prozatím dorazilo asi 300 tisíc. Pro děti, které se ubytovávají v okolí Klánovic, vznikla ukrajinská malotřídka. Je v Klánovicích a ze země ji vydupal Ing. Miloš Král.

Musíme se postarat

„Je jasný, že nestačí ty lidi sem přivézt a tím skončit. Je potřeba se o ně postarat, budou tu měsíce. A děti nemůžou jen sedět na baťohu někde na ubytovně a koukat do mobilu,“ zahajuje náš rozhovor Miloš Král. Od Miloše jsem se dozvěděla, že všechno začalo u paní Oxany z Pizzerie Gustus na Slavětínské. Paní Oxana s manželem Igorem začali pomáhat okamžitě, jakmile ruská armáda napadla Ukrajinu. Organizují odvoz ukrajinských rodin od hranic a přes sociální sítě jsou schopni vytvářet efektivní síť pomoci. Poslechněte si Klánovický podcast z 18. března, koukněte se na facebook, nebo se stavte v Pizzerii Gustus a budete v obraze!

Zrodila se malotřídka

„Válka začala ve čtvrtek 24. února. V sobotu začali přijíždět první lidi a my jsme v pondělí začali s přípravami, to trvalo týden. A od pondělí 7. března funguje ukrajinská malotřídka,“ vypočítává Miloš Král. „Jde to ráz na ráz. Zahájili jsme v knihovně asi s dvaceti dětmi. Každý den se jejich počet mění, někteří odjíždějí dál, někteří nově přijíždějí z války. Program na vyučování je daný jasně, ale ostatní aktivity – třeba výlet do ZOO – musíme vymyslet tak, aby to při průběžných odjezdech a příjezdech zvládly jak děti, tak organizátoři.“ A pan Martin Žebro, starosta Sboru dobrovolných hasičů, doplňuje: „Pro celou třídu umíme uspořádat exkursi s hasiči a ukrajinské děti se mohou zapojit i do činnosti kroužku Soptíci.“ Nabídka čeká na využití, jakmile se situace dětí trochu stabilizuje.

Knihovna a zasedačka

Po prvním dnu v knihovně se malotřídka odstěhovala na klánovický úřad, kde jim tým paní starostky zařídil učebnu v zasedačce. V týdnu od 14. března, kdy byly v Klánovicích jarní prázdniny, mohly ukrajinské děti využívat uprázdněnou třídu v základní škole. „Kromě toho týdne prázdnin chodily děti na obědy do školní jídelny. Paní kuchařky jsou fantastický. A ty děti si úplně pomlaskávaly, jak jim chutnalo,“ děkuje Miloš Král prostřednictvím Zpravodaje do školní jídelny. Po prázdninách se děti na chvilku přesunou zpět do zasedačky a pak do nové učebny, postavené z obytných kontejnerových dílů.

Pomáhají všichni

„Pomáhají snad všichni. Paní ředitelka Rajová, personál školy, paní kuchařky, pan ředitel Žák z Victoria School, paní starostka, pan místostarosta Bek, pan tajemník, všichni na úřadě. Pan Žebro od hasičů, lidi z Újezda okolo fotografa Pavla Dufka, které jsem předtím neznal. Jedna paní přinesla šest školních aktovek. Byly už použitý, ale čisťounce vypraný a voňavý. A do penálů nakoupila tužky a pastelky. Děti nad těma penálama a taškama jásaly,“ usmívá se Miloš.

Učitelský tým

Pro klánovickou ukrajinskou malotřídku se Milošovi a paní Oxaně podařilo získat profesionální tým: Olhu a Katiu – dvě paní učitelky z Ukrajiny se skvělou aprobací, Irynu – tlumočnici a koordinátorku, která v Čechách žije a pracuje již dlouho a paní učitelku Zuzanu z klánovické ZŠ, nyní na mateřské dovolené. Děti jsou rozdělené na dvě skupiny, aby se starší s mladšími nenudily a všichni se učili adekvátně věku. A češtinu začínají „lámat“ jak paní učitelky z Ukrajiny, tak první děti.

Nová učebna

Válka a statečný boj Ukrajiny pokračuje. Jak bude pokračovat klánovická malotřídka? „Od začátku pracujeme na tom, aby na školním pozemku mohla vyrůst kontejnerová učebna,“ odpovídá Miloš Král. „Podařilo se nám získat první dvě obytné kontejnerové buňky DUO, ve čtvrtek 24. března by je měli přivézt. Postaví je na podloží, které jsme připravili ze štěrku a panelů z demolice.“ Buňky jsou vybavené světly a přímotopy, stačí je připojit na kabel. A na toaletu budou děti chodit o přestávkách do sportovní haly. „Peníze získáváme od soukromých dárců, všem alespoň takto veřejně děkuju,“ dodává Miloš. „Veškeré zázemí zajišťuje městská část, to je obrovská pomoc. A konají okamžitě, spolupráce je výborná.“

Chci, abychom žili dobře

Má poslední otázka na Miloše je, proč to vlastně všechno dělá? „Žijeme tu na vsi a chci, abychom žili dobře. A tohle si myslím, že dobré je. Kolem té třídy se motám od rána do večera, ještě že mám ve firmě dlouholeté zaměstnance, kteří jsou v práci samostatní a je na ně spoleh. Ale když vidím, jak napjaté obličeje těch vynervovaných ukrajinských maminek povolují úlevou, že jejich děti se zase smějou, tak to celé stojí za to. A hodně lidem z Klánovic a ze sousedství děkuju. Kdyby nepomáhali, sám bych byl jako jedno sklíčko z mozaiky a nebylo by nic. Takhle tu mozaiku vytváříme dohromady.“

Příště budeme pokračovat. Byla by velká úleva, kdyby do té doby válka skončila a Ukrajina zvítězila - i za nás. Poděkování a obdiv patří všem, kteří pomáhají v zázemí i na frontách této strašné války. Слава Україні!

Připravila Zita Kazdová